středa 31. prosince 2014

Můj rok 2014

A je to tady, zase poslední den roku. Další rok za námi a že to byl rok! Stalo se toho zase hodně, stejně jako v roce 2013. A teď tu sedím, popíjím dobrý koňak a píšu tenhle článek, přesto, že většina lidí tráví Silvestra naprosto jinak. Já na tyhle oslavy nikdy moc nebyla, takže radši k tomu, co se vlastně tenhle rok stalo…

Především jsem úspěšně odmaturovala a složila přijímací zkoušky na VŠ. Ani nevím, jestli jsem se tady někdy zmiňovala o tom, co to vlastně studuji. Tak vám to řeknu teď. Vybrala jsem si dvouobor historii - latinský jazyk a kultura. Po téhle větě většinou slýchávám: "Cože? Latinu? A k čemu ti to bude? proč studovat mrtvý jazyk?" A víte co na to odpovídám? Protože mě to prostě baví a klidně ať si to je třebas i nepraktické, mě je to jedno. Bylo mi jasné, že chci dělat něco, co souvisí s historií a jelikož mě nejvíce zajímá medievistika, bylo jasné, že potřebuju ovládat latinu a věděla jsem, že pokud budu mít latinu jednou za týden, tak se to prostě nenaučím. A proto jsem si zvolila takový obor a rozhodně toho nelituju. Tyhle dva obory se výborně doplňují a i když je latina přesně tak těžká jak se o ní tvrdí ještě mnohem těžší než se o ní tvrdí, nevadí mi to, budu bojovat. Vlastně už za sebou mám první semestr, který byl plný překvapení, nových zkušeností a v určitých směrech možná i trochu zklamání, ale v konečném výsledku studium na univerzitě splňuje mé představy a baví mě. Našla jsem si své oblíbené oblasti, kterými bych se ráda zaobírala hlouběji. Především jsou to církevní dějiny a heraldika, která mě jednoduše uchvátila. Takže ano, užívám si to. Teď ještě zvládnout ty čtyři děsivé zkoušky, co mě brzy čekají a na které jsem se ještě ani trochu neučila. Hlavně ten pravěk bude šílený…

Ale dost o škole, toho si v následujících dnech užiju dost a dost. Teď chci mluvit především o knihách, o těch, které se mi tento rok zapsaly do srdce a líbily se mi, ale i o těch, které se líbily už méně.

Když jsem přemýšlela, jak tenhle článek sestavit, nejdříve jsem chtěla zveřejnit jednoduchý a klasický TOP knížek, které se mi líbily nejvíce. Protože se mi nepodařilo přečíst zase tolik knih, kolik bych chtěla, řekla jsem si, že by měla stačit TOP pětka těch nejlepších. Jenomže pak jsem zjistila, že ta stačit nebude. Vážně jsem přečetla tolik dobrých knih, že jsem se to nakonec rozhodla udělat úplně jinak. Takže tady uvidíte dvě kategorie toho nejlepšího. Ta první se bude věnovat těm nejlepším přečteným knihám, které vyšly v roce 2014 a druhá zase tím nejlepším z let minulých, co jsem ale přečetla teprve letos.

To nejlepší z roku 2014


Nejlepší knihy, vyšlé v roce 2014


neděle 28. prosince 2014

The Ultimate Book TAG

Mám chuť psát. Konečně! A když jsem tak přemýšlela, co (kromě recenze) bych zveřejnila, narazila jsme u Anette na tenhle TAG. Moc často se jich neúčastním (vlastně ani nevím, kdy to naposledy bylo), ale tenhle mě zaujal svými otázkami, takže jdu na to. A doufám, že vás taky zaujme…



  • Bývá ti špatně při čtení v autě?
Ne, většinou mi za jízdy nikdy špatně nebývá. Vlastně mi bylo špatně jen jednou v životě, když jsem byla malá, při cestě do Brna a následkem toho jsem si zničila svůj nejmilejší polštářek, kterého je mi líto dodnes. Ale co se dá dělat. Ale jinak si můžu v autě či autobuse číst celkem bez starostí, i když mám jiný problém. Nejsem schopna se tam většinu na to čtení soustředit, protože raději koukám z okna…

  • Který autor má podle tebe jedinečný styl psaní a proč?
To je docela zapeklitá otázka, na kterou je těžké najít odpověď. Asi bych řekla, že Tolkien měl hodně specifický styl psaní, protože to byl lingvista a na jazyku mu záleželo především, což je na jeho dílech hodně znát. Taky Sapkowski má takový svůj jedinečný styl, který není možné s nikým zaměnit. Nebo třeba Eco. Ale snad každý autor má svůj vlastní styl a je svým způsobem jedinečný. 

  • Harry Potter nebo Stmívání? Třemi body obhaj svůj výběr…
Tak toto je naopak velmi jednoduchá otázka s jednoznačnou odpovědí. Harry Potter. I když nezastírám, že Stmívání jsem v jisté době taky měla dost ráda, ale přece jen…
  1. Harry Potter, to je trvalý a pevný vztah, zatímco Stmívání bylo jen chvilkové, byť vášnivé, poblouznění.
  2. Harry Potter, to je silný příběh o přátelství, odvaze a boji se zlem, zatímco Stmívání je plytká upíří romance se třpytivými upírky.
  3. Harry Potter, to je i skvěle zfilmovaný příběh, který si mě dokázal získat i na stříbrném plátně, zatímco u filmového Stmívání tvůrci zkazili, co mohli a stvořili něco, co mě spíše znechutilo.
  • Nosíš s sebou nějakou tašku nebo kabelku na knihy? Jestli ano, co v ní je (kromě knih)?
Speciální tašku pouze na knihy? To asi ne, knížka je ale vždycky součástí mé kabelky, ve které nosím i další nezbytnosti, jako peněženku, doklady, mobil, popřípadě i čtečku, protože i když z ní moc často nečtu, ten pocit, že s sebou taháte v tašce prakticky celou knihovnu je prostě báječný. Cítím se pak skoro jako Hermiona, když měla svou kouzelnou kabelku, do níž se vešlo úplně všecko. Ale je pravda, že obvykle mám tu knížku, kterou s sebou momentálně tahám, ještě v jedné tašce a pak až tu knížku v tašce dám do té "hlavní" tašky. Šílené? Ani ne, věřím, že víte, o čem mluvím :)

  • Čicháš ke knihám?
Jednoznačně. Vždycky, když vezmu knížku do ruky, nejdříve ji pořádně očuchám :) Který knihomol to nedělá? Vždyť vůně knih je naprosto nenahraditelná a úžasná! Je zajímavé porovnávat, jak rozdílně voní knihy z různých nakladatelství. V tomhle ohledu mám asi nejraději Host (momentálně "šňupu" Píseň krve, chichi). A Argo taky voní hezky. No jo, tak se holt pozná kvalitní nakladatelství :)

Husitská epopej I. | Fascinující výprava do minulosti…

Vlastimil Vondruška je jméno v našich krajích více než známé a jeho knihy, zasazené zpravidla do období středověku se těší velké oblibě. Především série historických kriminálek Hříšní lidé království Českého, v hlavní roli se sympatickým Oldřichem z Chlumu je velmi populární, ale nezapomínejme ani na jeho obsáhlou Přemyslovskou epopej. A nyní k nim přidává další monumentální dílo, kterým se rozhodně překonává. Husitská epopej. První díl z plánované sedmidílné ságy nese název Za časů krále Václava IV. a sleduje dění v letech 1400 - 1415. A jak tento, nadšenými čtenáři opěvovaný a historiky mnohdy zatracovaný, autor zapůsobil tímto počinem na mě?