neděle 22. března 2015

Týden v obraze

Nedávno jsem přemýšlela, že bych se zapojila do projektu 365, který mě zaujal. Jde v něm o to, každý den zachytit nějak nápaditě ve fotografii. Zkrátka si udělat takový fotografický deník. Ale záhy jsem zjistila, že to pro mě není to pravé ořechové. Jednoduše jsem nebyla schopná se přimět ke každodennímu focení, ukládání a upravování fotek. Jsem už prostě taková, nedokážu něco dělat s železnou pravidelností a tak jsem se rozhodla, že to nebudu lámat přes koleno. Na druhou stranu je to škoda, protože fotím ráda a jistí lidé mi to v nedávné době opět připomněli. Kdysi jsem fotila vcelku hodně a ráda bych se k tomu zase vrátila. A to i přesto, že mám úplně obyčejný a už docela dost starý Olympus, se kterým žádné zázraky nevytvořím. Ale to mi nijak zvlášť nevadí…

Zpět k věci. Když tedy projekt 365 padl, rozhodla jsem se to vyřešit jinak a to konkrétně touto rubrikou (ráda bych řekla, že pravidelnou, ale znáte mě…). Je to jednoduché, každý týden (snad) bych ráda zveřejnila několik fotek, které budou ten daný týden nějakým způsobem charakterizovat. Někdy jich může být více, někdy méně. Nevymýšlím si žádná pravidla. Jen bych ráda fotkami zachytila některé důležité (i ty méně důležité) okamžiky a vám tak dala možnost, nahlédnout zase trošku do mého života…

Voilà, několik málo fotek, kterými bych shrnula uplynulý týden…

pondělí 16. března 2015

Seriál Wolf Hall | Tak "trochu" jiní Tudorovci

Před měsícem shlédla světlo světa nová britská minisérie z dílny BBC s tajemným názvem Wolf Hall, za kterým se skrývá kostýmní drama z tudorovské Anglie. Filmů a seriálů s podobnou tématikou už tady sice bylo vcelku dost, ale když se něčeho chytí BBC, většinou to nemůže dopadnou jinak než skvěle. Což se u Wolf Hall ostatně i potvrdilo…

Tudorovci docela jinak…
Seriál Tudorovci patří mezi mé oblíbené. Byl to vlastně on, který stál na počátku mého hlubšího zájmu o historii a možná právě díky němu teď historii i studuji. Ale přece jen je to seriál dělaný pro velkou masu diváků, je plný nepřesností a hlavně zbytečné "akčnosti". Podobně je na tom i další seriál zabývající se tímto obdobím - The White Queen - který je pro změnu až příliš romantický a plný fantaskních konspiračních teorií (ale stejně ho mám ráda).  

pondělí 9. března 2015

Šest doporučení z maturitního seznamu

Sama tomu nemůžu uvěřit, že je to už rok, co jsem se v tuto dobu pomalu ale jistě připravovala na maturitu. Zrovna včera jsem ve své mailové schránce narazila na rok starý E-mail od naší třídní paní učitelky, v němž nám připomínala, že máme do konce března odevzdat svůj seznam maturitní četby a to mi vnuklo nápad, podělit se s vámi o několik knih, které jsem si do toho svého maturitního seznamu zařadila, a líbily se mi natolik, že je ráda doporučím dál…



1. Quo vadis? - Henryk Sienkiewicz
Knížka, kterou jsem z našeho seznamu k maturitě přečetla jako první, hned v prváku, a tak je jenom správné, že i tady se objeví na prvním místě. Bohužel je to kniha, kterou si asi vybere málokdo a to je škoda. Ona totiž nepatří k těm nejkratším, má nějakých 500 stran a ze zkušenosti vím, že to je pro mnohé maturanty hodně. Ale samotné se mi několikrát osvědčilo, že ne všechny "tenké" knížky se čtou lehce a rychle. Vlastně jsem to měla spíše naopak, takovou Divou Báru jsem četla několik týdnů a ani ji nedočetla, zatímco třeba Janu Eyrovou nebo právě Quo vadis jsem měla přečteny velmi rychle.

pátek 6. března 2015

Jak se čeká na Sherlocka…

Sherlock Holmes je pojmem už nějaký ten pátek. Geniální detektiv, který vstoupil do dějin před desítkami let. Ale teprve před několika lety se z něj stal celosvětový fenomén. Teprve poté, co si někdo v BBC řekl, že by se mohl natočit "jistý seriál", teprve poté, co do hlavní role obsadili jistého Brita a teprve poté, kdy z nenápadného Martina Freemana udělali jeho Watsona. Tak teprve poté vypuklo celosvětové šílenství a ze známého Sherlocka Holmese, jehož obdivovali především příznivci detektivních příběhů, se rázem stal "TEN" Sherlock Holmes, kterého milují tisíce lidí. Zní to krásně že? Ale má to i svůj háček. Prozatím se totiž natočily jen tři série, což by nebyla tak špatné, kdyby každá "série" neměla pouhopouhé tři díly. Chápete to? Tři díly! Ale to ještě pořád není to nejhorší, to teprve přijde… Na každou sérii totiž musíme čekat dva, opakuji DVA roky. Frustrující? Vítejte ve světě Sherlocka Holmese. Toho z BBC…

středa 4. března 2015

Vyhlášení soutěže o Hedvábníka!

A je tady vyhlášení tří šťastlivců, kteří získají e-knihu Hedvábník od Roberta Galbraitha alias J. K. Rowling! Losování proběhlo pomocí random.org.

Soutěž proběhla ve spolupráci s portálem eReading.cz, který poskytl e-knihy.


Správně odpověděli a vylosováni byli:

číslo 4 - Kristý

číslo 6 - Jitka

číslo 11 - Dee

Vítěze jsem informovala E-mailem. 

Děkuji všem, co se zúčastnili a vy, co jste nevyhráli nezoufejte. Chystám totiž v brzké době další soutěž, takže příležitost ještě určitě bude.


neděle 1. března 2015

Jen se nebát něco podniknout…

Ve čtvrtek jsem dostala jednu skvělou zprávu. Zprávu, která mě moc potěšila a tak nějak "nakopla". Tak jsem si řekla, že bych vám o tom mohla napsat nějaký ten článek a podělit se o nadšení a třeba i inspirovat někoho dalšího. Ale pěkně popořadě a od začátku…

Pohled na Český Krumlov
Ten nápad se zrodil snad už před pár lety v hlavě mojí mamky. Ale teprve na přelomu minulého a tohoto roku získal konkrétní obrysy a začal se měnit v realitu. A o jakém nápadu to vůbec mluvím? O tom, sehnat si na léto brigádu. Ale ne tak úplně ledajakou brigádu, ale pokusit se sehnat místo jakožto sezónní průvodkyně na nějakém hradu či zámku. Abych se přiznala, tak já jsem ještě nikdy nikde nepracovala, pokud nepočítám praxi v mateřské školce. Jednoduše proto, že jsem to nikdy nepotřebovala. Když se to vezme kolem a kolem, tak si vystačím s málem a základní potřeby mi obstarávali přece jen rodiče, takže jsem nikdy neměla potřebu jít si nějaké peníze sama vydělat. Nicméně, řekla jsem si, že letos už je načase.

Ale co bych měla dělat? Supermarkety a smažení bramboráku jsem zavrhla prakticky okamžitě. Protože opět, nejde mi o peníze, ale o získání zkušeností a nejlépe o něco, co by nějakým způsobem souviselo s mým oborem a tím, čemu bych se chtěla v budoucnu věnovat, což je historie. No dobře, ale jaké možnosti v téhle oblasti mám? A pak mě to napadlo - průvodkyně na hradě či zámku, to by mohlo jít. Jenomže tuhle myšlenku jsem vzápětí zase zavrhla. To přece určitě nepůjde. Mají jistě své vlastní, stále průvodce, proč by měli mít zájem o někoho, kdo je úplně bez praxe a v životě to nedělal? Říkala jsem si, že tohle je poměrně prestižní záležitost a že to tudíž bude převážně takovým tím stylem "po známosti". Ale myšlenka se usadila v hlavě a hlodala a hlodala, až mi to nedalo, sedla jsem o notebooku a začala shánět informace…