pátek 4. března 2016

Knižní trojka č. 1: Fantastický začátek roku s Geraltem, na Marsu a při řešení paranormálních záhad

Rok 2016 začal, alespoň co se knih týče, naprosto skvěle.


První dny nového roku jsem strávila s Geraltem, Ciri a Yennefer. Pravda je, že jsem doufala, že ságu o Zaklínači a Ciri zvládnu přečíst ještě v roce 2015, abych do toho nového vykročila s čistým štítem, ale nezadařilo se. Na druhou stranu jsem nový rok začala s naprosto skvělou knihou. Opravdu nechápu, jak mi takové knížky mohly ležet na polici TAK dlouho (několik let) než jsem se k nim konečně dostala. Tohle byla prostě pecka. Paní jezera jsem hltala a skoro jsem ani nedýchala napětím a to jsem prosím přibližně věděla, jak to skončí, protože jsem fanynka PC her, které se odehrávají až po knižní sáze, takže jsem měla konec celkem naspoilerovaný. Ale vůbec mi to nevadilo… Sapkowski prostě napsal fantasy ságu, která patří k základu žánru a stala se jednou z mých nejoblíbenějších. Po dočtení jsem prohlásila (a pořád na tom trvám), že Sapkowski celého slavného G.R.R. Martina strčí hravě do kapsy. Kam se na Geralta hrabe celá Píseň ledu a ohně! Kdepak, takhle se dělá fantasy. Geralt je tou nejcharismatičtější knižní postavou, se kterou jsem se kdy na stránkách knih setkala. K tomu si připočtěte výborně promyšlený  a uvěřitelný svět, skvěle napsané vedlejší postavy, vygradované napětí, dech beroucí konec a další a další superlativy a vyjde vám Zaklínač. Teď ještě sehnat mašinu, na které bych si mohla zahrát Zaklínače trojku a jsem spokojená… A že pana Sapkowského prosím, aby zase napsal něco s Geraltem, materiálu je fůra…


Chvilku mi trvalo než jsem se z Paní jezera vzpamatovala, než jsem začala přemýšlet, co číst dál. Volba (konečně) padla na Marťana, kterého všichni okolo mě opěvovali a já se k němu pořád ne a ne dostat (typické). Už dříve v prosinci jsem viděla film, který se mi mimochodem moc líbil, a taťka mi pořád opakoval, že kniha je stokrát lepší. Takže je logické, že jsem si to chtěla ověřit a řeknu vám, že je to pravda. Tak kniha je NEUVĚŘITELNÁ! A to prosím nepřeháním. Sci-fi skoro nečtu, ale od téhle knížky jsem se nemohla vůbec odtrhnout. (Ale je to vlastně vůbec sci-fi? Vlastně by to všechno, co je v knize popisováno, bylo ve skutečnosti možné…). Autor dokázal úžasně propojit humor s všelijakými technickými řečičkami, až mi nad tím zůstával rozum stát. Když se to vezme kolem a kolem, tak ten námět samotný zase nezní extra lákavě - hlavní postavou je astronaut, kterého nedopatřením zapomněli na Marsu, a on se tam pak snaží všemožně přežít. Prostě takový novodobý Robinson Crusoe. Navíc jsem měla trošku strach, že budu mít příliš vysoká očekávání, protože to všichni tak moc chválili. Ale bylo to tak příjemné překvapení! Hlavní hrdina Mark Watney je naprosto skvěle napsaná postava. Je vtipný, sarkastický, velice inteligentní, chytrý a neskutečně nápaditý. Celá knížka je napsaná příjemným, svěžím stylem a v autorově podání je i takové pěstování brambor příšerně zajímavé. Takovou pomyslnou třešničkou na dortu pro mě bylo zjištění, že všechny ty procesy a teorie, které autor v knize popisuje by byly ve skutečnosti uskutečnitelné. Já teda nevím, v chemii a fyzice se vyznám asi tak jako v matematice, to znamená vůbec, ale odborníci to prý tvrdí. Nicméně, za mě rozhodně palec nahoru, dávám knize 5 hvězd z 5 a přidávám se k tomu dlouhatánskému zástupu nadšených čtenářů. Pokud jste Marťana ještě nečetli, tak si ho přečtěte a přečtěte si ho i pokud si říkáte, že nejste tak úplně cílovka. Vsadím se, že se vám přesto zalíbí.


A protože jsem nechtěla narušit tak skvělý začátek "čtecího" roku, sáhla jsem po knížce, na kterou jsem se strašně těšila a kterou jsem dostala na Vánoce. Jackaby. Jako všechny mě samozřejmě nalákalo tvrzení na obale knihy, že je to příběh ve stylu Sherlocka Holmese a Doktora Who. Na Doktora jsem se sice nikdy nedívala, ale Sherlock Holmes? No to si prostě musím přečíst! A jo, jsem spokojená, líbilo se mi to. Nebyla to sice už taková pecka jako ty dvě předchozí knihy, ale velké zklamání rozhodně taky ne. Je to zkrátka příběh o podivínském detektivovi, který se na svět okolo sebe dívá poněkud jinak než ostatní lidé. On totiž moc dobře ví, že na ně žijí kromě lidí (a zvířat) taky paranormální bytosti, které mohou být často i docela nebezpečné a sem tam provedou nějaký ten zločin, který pak tento detektiv, mimochodem, jmenuje se Jackaby, řeší. Hlavní hrdinkou knihy je ale dívka Abigail, která v touze po dobrodružství uteče z domova do New Fiddlehamu, kde právě narazí na onoho detektiva a stane se jeho asistentkou. 
Příjemný detektivní příběh s paranormálními bytostmi a tajemnou atmosférou a samozřejmě se skvělým Jackabym, který opravdu hodně připomíná Sherlocka ze seriálu od BBC. Další díly si určitě moc ráda přečtu, protože v rámci žánru young adult je to rozhodně zdařilý počin. Za mě 4 hvězdičky.



Tak vážení a milí, to byl můj začátek roku a první tři knížky přečtené v roce 2016. Četli jste nějakou z nich? Jaký byl váš začátek roku?

2 komentáře:

  1. Pěkný přehled! :) Jackabyho jsem četla a líbil se mi - o nadšení taky mluvit nemůžu, ale fakt mě chytla atmosféra knížky a ústřední dvojice podle mě fungovala skvěle. A na Marťana se chystám - tak jsem zvědavá :)

    OdpovědětVymazat
  2. Krásný přehled, na Zaklínače - romány se chystám taky už pár let.. tak snad toto léto konečně

    OdpovědětVymazat

Moc děkuji za každý komentář!