úterý 30. srpna 2016

Velký Gatsby | V rytmu jazzu a s chutí šampaňského

Víte, jsou knihy, okolo kterých chodíte třeba každý den. Leží vám v polici, vy o nich sice víte, tušíte, že tam prostě někde jsou a práší se na ně, ale nevšímáte si jich. Mohou uběhnout celá dlouhá léta než si najednou uvědomíte, že si je chcete přečíst a sáhnete po nich. A někdy k tomu ani nedojde. Věřím, že většina z vás má doma nějakou podobnou knihu. U mě to byl Velký Gatsby. A jsem opravdu ráda, že jeho chvíle nakonec přece jen nastala, já ji vytáhla z police na světlo a přečetla…


Dlouhé roky jsem se "Gatsbymu" vyhýbala. Říkala jsem si, že si nejspíše nebudeme vůbec rozumět. Ale nikdy nikoho a nic nesuď, dokud to nepoznáš… Nevím proč, ale chtěla jsem se nejdříve podívat na film, ale i ten jsem nakonec pořád odkládala a odkládala, až jsem na něj docela zapomněla. Až nedávno jsem na něj znovu náhodou narazila při cestě RegioJetem, protože tam zrovna neměli žádný lepší film. A… zamilovala jsem se. Ten film se mi líbil natolik, že jsem se na něj později musela podívat znovu, pak znovu a ještě jednou. A najednou mi blesklo hlavou vždyť já mám doma i knížku! A tak jsem objevila svou novou oblíbenou knihu.

Děj je zasazen do 20. let 20. století v Americe, tedy do slavného "jazzového věku". Ústřední postavou je tajemný (a velmi bohatý) Jay Gatsby, muž bydlící v ohromném domě, v němž pravidelně pořádá divoké večírky, na které se sjíždějí všichni lidé z okolí. Nikdo však o Gatsbym nic moc neví a tak není divu, že o něm koluje řada pomluv, legend a řečí. Ale jeho večírky jednoduše milují všichni. Jednoho večera na něj zavítá také vypravěč celého příběhu, mladý Nick Carraway, Gatsbyho nový soused, který přišel do New Yorku hledat své štěstí. Jako jediný však obdržel pozvánku přímo od toho legendami opředeného Gatsbyho a je zřejmě taky jediným člověkem, který chce svého hostitele opravdu poznat. A to se mu také (jako jedinému) nakonec povede. Postupně spolu s ním zjišťujeme, kdo ve skutečnosti ten slavný Gatsby je, odkud pochází, jak přišel ke svému pohádkovému bohatství a po čem (nebo spíše po kom) touží…

"Asi na půl cesty mezi Západním Vejcem a New Yorkem se silnice najednou přivine k železniční trati a běží vedle ní asi čtvrt míle, aby se vyhnula zdevastované krajině. Je to údolí popela - fantaskní hospodářství, kde roste popel jako pšenice a vytváří hřbety, pahorky a bizarní zahrady…
 …nad šedou zemí a mraky ponurého prachu, který tu neustále poletuje, zpozorujete po chvíli oči doktora T. J. Eckleburga."

Když jsem si pročítala nejrůznější hodnocení této knihy na internetu, zjistila jsem, že jsou hodně rozporuplná. Jen málokteré hodnocení bylo skutečně pozitivní, většině lidem ale Velký Gatsby přišel jednoduše nudný a o ničem. Čtenáři si stěžují na zdlouhavé popisy a plytkost příběhu. Tady musím oponovat, protože s tím rozhodně nesouhlasím. Ano, je to skutečně dost popisné, to určitě, jenomže i to je jeden  z důvodů, proč se mi ta kniha tak moc líbila. Fitzgerald totiž nepopisuje, Fitzgerald maluje. Svými úchvatnými popisy dokonale vykresluje atmosféru 20. let tak, až má člověk pocit, že je součástí těch večírků, mejdanů i samotného Gatsbyho příběhu. 

"Za letních nocí bylo z domu mého souseda slyšet hudbu. V jeho modrých zahradách poletovali muži a dívky neustále sem a tam a třepetali se mezi šepoty, šampaňským a hvězdami jako noční motýli."

Co se plytkosti týče, tak o té tady podle mě nemůže být vůbec řeč. ten kdo tvrdí, že tahle knížka není o ničem jiném než o večírcích a zase o večírcích a jinak o ničem, ten tomu čtení asi nevěnoval velkou pozornost. Jistě, je to o tom "americkém snu", o němž všichni mluví v souvislosti s Gatsbym, ale zároveň je v tom i něco více. Je to příběh o lásce, o velké, silné lásce a o tom, co všechno je člověk ochotný a schopný udělat, pokud skutečně miluje. A je to taky o naději, o vytrvalosti, o naivitě. Gatsbyho charakter je jedinečný a úžasný a jeden z nejzajímavějších, se kterým jsem se kdy v knížce setkala. Musím se přiznat, že Jay Gatsy teď u mě silně konkuruje panu Darcymu...



Velký Gatsby se mi jednoduše vryl do paměti i do srdce a rozhodně jsem ho nečetla naposledy. Pokud kolem téhle knihy taky pořád jenom chodíte a váháte, jestli si ji přečíst, tak už to nedělejte a prostě si ji přečtěte. Buď si ji zamilujete, stejně jako já, anebo se vám vůbec líbit nebude. Ale dokud to nezkusíte, tak to nezjistíte. Samozřejmě se můžete taky podívat na film, pokud se vám do knihy zrovna nechce. Ten taky doporučuji všemi deseti, protože se jedná o opravdu povedenou filmovou adaptaci, které se nádherně podařilo zachytit jak příběh, myšlenku, tak i tu úžasnou, kouzelnou atmosféru. A co si budeme povídat, Leonardo DiCaprio je dokonalý Gatsby!


6 komentářů:

  1. Velký Gatsby se mi líbil jako film, bohužel jsem se u něj asi moc namlsala a kniha u mě už tolik nebodovala. Přišla mi jako zárodek něčeho velkého, co bohužel nedostalo tolik prostoru, aby mě to strhlo.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Chápu, on je ten film vážně dobrý, takže si dokážu představit, že člověka pak knížka může trošku zklamat, což je škoda. Možná kdybys nejdříve četla knížku a až pak viděla film, tak si to více užiješ, ale co se dá dělat…

      Vymazat
  2. Krásná recenze. Je vidět, že tě kniha opravdu oslovila. Já ji mám taky ráda a s Capriem souhlasím, nedokážu si představit nikoho jiného, kdo by to zahrál stejně dobře.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Děkuji, jsem ráda, že se líbila :) Je to tak, knížku jsem si zamilovala a DiCaprio je jeden z mých nejoblíbenějších herců, ještě že už dostal toho Oscara :D

      Vymazat
  3. Přiznám se, že kolem knihy i filmu taky pořád jen procházím a váhám. Tvoje recenze mě ale hodně navnadila, protože v pěkných popisech si libuju a vůbec mi nevadí :D Obzvlášť když někdo umí popisovat, jako když maluje, to mám moc ráda.

    OdpovědětVymazat

Moc děkuji za každý komentář!