pátek 4. března 2016

Knižní trojka č. 1: Fantastický začátek roku s Geraltem, na Marsu a při řešení paranormálních záhad

Rok 2016 začal, alespoň co se knih týče, naprosto skvěle.


První dny nového roku jsem strávila s Geraltem, Ciri a Yennefer. Pravda je, že jsem doufala, že ságu o Zaklínači a Ciri zvládnu přečíst ještě v roce 2015, abych do toho nového vykročila s čistým štítem, ale nezadařilo se. Na druhou stranu jsem nový rok začala s naprosto skvělou knihou. Opravdu nechápu, jak mi takové knížky mohly ležet na polici TAK dlouho (několik let) než jsem se k nim konečně dostala. Tohle byla prostě pecka. Paní jezera jsem hltala a skoro jsem ani nedýchala napětím a to jsem prosím přibližně věděla, jak to skončí, protože jsem fanynka PC her, které se odehrávají až po knižní sáze, takže jsem měla konec celkem naspoilerovaný. Ale vůbec mi to nevadilo… Sapkowski prostě napsal fantasy ságu, která patří k základu žánru a stala se jednou z mých nejoblíbenějších. Po dočtení jsem prohlásila (a pořád na tom trvám), že Sapkowski celého slavného G.R.R. Martina strčí hravě do kapsy. Kam se na Geralta hrabe celá Píseň ledu a ohně! Kdepak, takhle se dělá fantasy. Geralt je tou nejcharismatičtější knižní postavou, se kterou jsem se kdy na stránkách knih setkala. K tomu si připočtěte výborně promyšlený  a uvěřitelný svět, skvěle napsané vedlejší postavy, vygradované napětí, dech beroucí konec a další a další superlativy a vyjde vám Zaklínač. Teď ještě sehnat mašinu, na které bych si mohla zahrát Zaklínače trojku a jsem spokojená… A že pana Sapkowského prosím, aby zase napsal něco s Geraltem, materiálu je fůra…

úterý 1. března 2016