úterý 30. srpna 2016

Velký Gatsby | V rytmu jazzu a s chutí šampaňského

Víte, jsou knihy, okolo kterých chodíte třeba každý den. Leží vám v polici, vy o nich sice víte, tušíte, že tam prostě někde jsou a práší se na ně, ale nevšímáte si jich. Mohou uběhnout celá dlouhá léta než si najednou uvědomíte, že si je chcete přečíst a sáhnete po nich. A někdy k tomu ani nedojde. Věřím, že většina z vás má doma nějakou podobnou knihu. U mě to byl Velký Gatsby. A jsem opravdu ráda, že jeho chvíle nakonec přece jen nastala, já ji vytáhla z police na světlo a přečetla…


neděle 28. srpna 2016

Přečteno: Návrat slov, Velký Gatsby, Než jsem tě poznala

Slibované první knižní video je online. Určitě mi pak napište do komentářů, jestli jste některou z těch knih četli a co si o ní myslíte a co si myslíte o videu - jestli je třeba něco upravit, změnit, apod. Váš názor mě zajímá! 

A pro ty, co videa neradi sledují a raději četli články… Několik lidí mi psalo, že videa jsou fajn, ale že raději četli mé články. To mě strašně potěšilo! Asi jsem potřebovala něco takového slyšet, vědět, že aspoň jediný člověk ty články četl, protože mě to hrozně nakoplo. Tak moc, že jsem ten den napsala hned dva články o knihách, o kterých mluvím v tomto videu a brzy je zveřejním. Tímto bych tedy chtěla poděkovat těm, co mi dodali chuť, energii a motivaci zase psát. Ono se totiž špatně tvoří, když nemáte vůbec žádnou odezvu, ale jakmile se objeví alespoň jediný člověk, který vám dá najevo, že ho to zajímá, hned je to o něčem jiném. Jak mi řekl jeden moudrý člověk - pokud se najde jediný člověk, který vaši práci ocení, má to smysl a rozhodně v tom pokračujte. Takže já budu…

čtvrtek 25. srpna 2016

Pět let blogování o knihách, krize a nové nápady aneb co bude dál?

Je to už více jak pět let co píšu Knižní útočiště. I když v poslední době to spíše vypadá, že nepíšu. A je to pravda. Nastala u mě jakási blogerská krize, protože jsem úplně ztratila motivaci. Ale to celkově souvisí s celým mým životem, o čemž se tady rozepisovat nechci. Nicméně, snad se všechno obrací k lepšímu a spolu s tím se zase dostavuje i chuť a motivace něco dělat. Ale trochu jinak…

Mám pocit - a on to asi nebude jenom pocit - že knižní recenze už nikdo nečte. A ono se blbě pracuje s pocitem, že výsledek nikoho nezajímá a nikdo ho nečte. Takže je čas na změnu. Protože pořád ráda čtu a chtěla bych s vámi dál sdílet své názory na knížky, jenom už ne prostřednictvím klasických recenzí. Neříkám, že už je nebudu vůbec psát, třeba se k tomu časem zase vrátím, ale chci zase zkusit něco nového. Vlastně ani ne tak nového, jako spíše staro-nového. Málokdo si asi uvědomuje, že jsem byla jednou z prvních "knižních youtuberů". Natáčela jsem knižní videa někdy před pěti lety, v době, kdy to nikdo jiný (kromě občas Abyss z Knižního nekonečna) nedělal. Vydrželo mi to asi 2 roky. Pak se totiž objevila spousta nových "booktuberů" a já dostala pocit, že je nestíhám. Měli lepší techniku, lepší kamery, videa v HD kvalitě, dokonale sestříhaná. Já neměla nic z toho a na stříhání jsem byla moc líná. Já na tu techniku moc nejsem…

Jenomže, časy se mění, doba jde dopředu a všechno se zjednodušuje. Roky jsem se vyhýbala "chytrým mobilům" až jsem letos na narozeniny jeden dostala. Jeden s docela kvalitním foťákem a kamerou. A tak se zrodil nápad. Ono totiž i to stříhání se mnohem zjednodušilo, když si jednoduše stáhnete aplikaci, která to všechno rychle a snadno zvládne pomalu za vás. To pak i takový odpůrce techniky jako já dokáže ta videa upravit do nějaké aspoň trochu koukatelné podoby…

Takže konečně k věci. Prostě jsem si řekla, že bych mohla zkusit zase natáčet knižní videa. Nově a trošku jinak než před těmi několika lety. Mějte se mnou ale prosím trošku trpělivosti než si na to všechno zvyknu a naučím se s tím pracovat. První video je nahráno a vy se na něj můžete klidně podívat. Je to zatím jenom takový menší úvod, v němž vysvětluju co, jak a proč… Určitě mi dejte do komentářů vědět, co na to říkáte, co by chtělo zlepšit a podobně. A jestli pro mě máte třeba nějaké tipy nebo nápady na videa, tak budu taky ráda. Zatím, já jdu zase točit…


středa 10. srpna 2016

Královské intriky |

Emma Riedová je mladá spisovatelka, ačkoli pracuje jako advokátní koncipientka. Psaní je ale její velkou vášní, stejně jako historie, a tak se není čemu divit, že se pustila do psaní historických románů. Její prvotinou jsou Královské intriky, odehrávající se na počátku 14. století a jsou plné intrik, napětí, ale i romantiky.

Počátek 14. století je bezesporu dobře zvolenou dobou pro historický román. Vždyť je to pro naši historii poměrně zásadní období a taky dost bouřlivé. Rod Přemyslovců, vládnoucí v Českých zemích dlouhá staletí, vymřel po meči a o uvolněný trůn se okamžitě začínají hádat různí zájemci. Hlavní hrdinkou příběhu však není žádná vysoce postavená dáma, ale Markéta z Březové, neteř léčitelky. Z Markéty se ale řízením osudu nestane léčitelka, ale společnice jedné urozené dámy. U té se vzdělává, zpívá a věnuje se dalším činnostem, typickým pro dvorní dámy. Ale všechno pěkné jednou končí a Markéta musí uprchnout, aby se zachránila před manželem oné dámy. A to je teprve začátek její cesty, která ji přivede dokonce i do služeb samotného Jana Lucemburského.

Ačkoli je hlavní postavou Markéta, děj nesledujeme jejím prostřednictvím, ale prostřednictvím čtyř mužů, přičemž každý z nich má k Markétě určitý vztah. Tohle střídání pohledů bylo rozhodně zajímavým prvkem a autorka ho zvládla bravurně. Občas se může stát, že se čtenář v průběhu takového střídání pohledů ztratí, ale u této knížky jsem s tím neměl nejmenší problém. Celkově všechny charaktery byly zdařile vykreslené a uvěřitelné. Dalším plusem knihy je její čtivost, zajímavý děj, který je takovým správný mixem napětí, intrik a romantiky. Kdesi jsem narazila na srovnání s Angelikou a nezbývá mi, než souhlasit, ačkoli je třeba podotknout, že Královské intriky nejsou tak naivní jako Angelika a rozhodně lépe zvládnuté, co se historických reálií týče. Je znát, že autorka se o historii skutečně zajímá do hloubky, ostatně, má také vystudované dějiny umění.
Jediné, co možná trošičku pokulhávalo, byly dle mého dialogy, které mi občas nepřišly úplně uvěřitelné.

Královské intriky jsou bezesporu zdařilým debutem mladé autorky a s čistým svědomím je můžu doporučit všem čtenářům, kteří hledají nějaké příjemné, oddechové čtení a mají v oblibě historii. Navíc, autorka píše dál a blíží se datum vydání jejího druhého románu s názvem Pařížské rekviem, který bude rovněž historický, ale z úplně jiného období. Děj je totiž zasazený do Francie konce 19. století a mělo by se jednat o příběh plný lásky a nenávisti, ale také odvahy a odhodlání. Já nevím jak vy, ale já se rozhodně těším…

Pokud chcete vědět více o autorce a jejích knihách, navštivte její stránky: http://www.riedova.cz/